Konečně spolu-1 část.

15. dubna 2012 v 20:15 |  Povídky a sny...
Mám v plánu psát povídky,jak jistě napovídá jedna z rubrik.Moje první povídka se bude jmenovat Konečně spolu...Příběh bude vyprávět o naději,tentokrát to nebudu psát v ICH formě-1.osobě...,ale spíš vyprávět.....Každý autor píše jinak,tak snad se vám moje povídky budou líbit.

Eleanor byla fanynkou Michaela od malička.Od doby,co se narodila,ji rodiče pouštěli různé písničky,zejména pomalejší a protože měli oba rádi-v té době-malého Michaela,pouštěli ji písničky jako Ben a With a child's heart....Všimli si,jak Eleanor u těhle písniček gestikuluje rukama a usmívá se.Pokaždé když plakala,pustili ji jednu z těchto písní a ona se jako zázrakem stišila a místo jejich slziček nastoupil zářivý úsměv.Když už povyrostla,oblíbila si písničky jako ABC a pomala začala tancovat,jak to viděla u Jackson 5 v televizi.Rodiče ji tleskali a dokonce ji časem přihlásili do taneční školy u nich ve městě.A už jako 10-ti leté dítě,zorganivala taneční soutěž....

Jenže teď byla jiná doba.Eleanor seděla tiše na židli ve společnosti čtyř bílých stěn.Její tvář už nebyla usměvavá jako dřív,její "americký,, úsměv se vystřídal v zasmušilý výraz.Pod očima měla dva váčky,její husté hnědé vlasy byli splihlé a její hnědé oči stratili dřívější lesk.Dříve by z té židle vyskočila s elánem,nasadila by úsměv,protože věděla,že bez něho to prostě nejde a před domem by ji čekal ON,Michael s otevřenou náručí a krásným úsměvem.Obejmula by ho,jistě by ho i políbila a chytla ho dostatečně pevně za ruku.Nakonec by si při západu slunce povídali,jak moc se milují.Jeho vlasy by vláli ve větru,stejně jako jeho bílá košile.Odkryl by ji vlasy z krku a...Tyhle detaily ona tolik vnímala. V mysli se ji takové vzpomíky odehrávali pořád dokola.Čím více na to Eleanor myslela,tím více slz ji padalo z obličeje.S ním si připadala jako v románu a zároveň v krásné komedii,protože on ji vždycky uměl tak rozesmát.Dům kde si vyznávali lásku byl pryč,stejně jako on...Nebyl pryč úplně,ale ONI ho drželi jako ve zlaté kleci.Brali mu telefony,lhali mu a podváděli ho.Naposled ho viděl před měsícem.Eleanor měla určité rodinné problémy a nechtěla ho obtěžovat..Jela za matkou kde to spolu probrali a pak,další týden potřebovala být sama.Teď už věděla,že se mu měla svěřit a on by ji jistě pomohl.Když se vrátila,nebyl tam.Doma,kde přebývala předtím,ji čekaly stovky dopisů a darů.Byli tam básně a hlavně otázky typu:Kde jsi,prosím,Eleanor,ozvi se mi..Miluji tě....Eleanor mu odpovídala,ale ONI mu ty dopisy nepředali..Každý den chodili další a další....Nemohla se k němu jak dostat...Jenže dnes měl jít na narozeniny přítele..Měla šanci se mu ukázat a říct mu jak to bylo....Ona už zkusila všechno,ale nevzdávala to....Dnes má přece ještě jednu šanci...
"Eleanor?.Jsi tady?.Ozval se z kuchyně hlas Eleanořiny matky.Eleanor si rukou pročesala vlasy,nasadila falešný "úsměv" a šla.V kuchyni ji čekala matka.."Ahoj mami...Co tady děláš? A odkud si vzala klíče?".Zeptala se Eleanor a prohodila káravý pohled....
"Nevzpomínáš si?.Když jste s Michaelem odjeli TAM KDE MI OPĚT A JISTĚ NEPROZRADÍŠ,KDE JSTE BYLI,dala si mi klíče abych se ti starala o květiny...a nějak sem ti je zapoměla vrátit."Díky že si za mnou příjela,jako já minulý měsíc za tebou,když si to nejvíce potřebovala".řekla Eleanor...
"Teď potřebuješ pomoc ty,matka to pozná".Eleanořina matka si pověsila kabát na věšák a šla uvařit čaj.
"Jdi se osprchovat a pak mi řekneš co se stalo".



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanylen hanylen | 15. dubna 2012 v 22:17 | Reagovat

Báječná povídka, je perfektně napsaná a tak reálná. Úplně cítím ten smutek Eleanor, je to napínavé. Moc se mi to líbí, jen tak pokračuj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama