3.část-Návštěvník

20. srpna 2012 v 10:00 |  Povídky a sny...
To snad není ani možný!opakovala jsem si pořád dokola v hlavě.Zrovna dnes,když přijede Michael Jackson musím uklouznout na blátě...A aby toho nebylo málo,nemám převlečení.
Za chvíli jsem došla k mé skřínce,skontrolovat jestli náhodou nemám nějakou zlohu.Ale nepřekvapilo mě,že tam najdu jen pár starých ponožek.Kolegové už čekali u vchodu.Všichni se usmívali a povídali si,co udělají když si před ně stoupne Michael Jackson.
"Co se ti stalo,Annie?Jsi celá špinavá....Víš o tom,že dnes tady přijede Michael Jackson,?"Všichni se na mě podívali.
"já vím...Ale spadla jsem...Snad to tolik nebude vadit..."...
Měla jsem špinavá kolena,boty a celou bundu a tričko.
"Vsadím se,že si nás ani nevšimne...Uričtě nemá čas se s námi seznamovat...Vždyť on je Král popu a my..."...Spustila Wendy.Určitě mluvila za všechny,protože všichni přikyvovali.Ale za mně rozhodně ne.Byla jsem sice nejistá jak bude reagovat právě Michael...Ale přečetla jsem jeho knížky Moonwalk a Dancing the dream....Připadal mi takový lidský a citlivý.Ale co když...
Ze snění mě vyrušl rozhlas...Ředitel začal ohlašovat ,že Michael Jackson právě příjiždí....
Všichni se hrdě postavili kolem příjezdní brány a usmívali se.
"Je to tady,lidičky"!.Pošeptal Jerry.
Začala se otvírat brána.Pořád jsem tomu nemohla věřit....A zrovna já ho budu provázet...To bude něco!
Cítila jsem zvláštní vzrušení a adrenalin...
Všichni čekali obrovský doporovot a velikou limuzínu.Ale do dveří vjelo malé auto a pak další...tentokrát Rolls-Royce.
První auto zastavilo a vystoupili dva mohutní muži,kteří kráčeli k autu Rolls-Royce.
Všichni čëkali na Michaela....Už tady byla naše veliká chvíle..
A v tom....Ze zadní části auta...vystoupil ON.Michael.Na sobě měl svůj neodmyslitelný klobouk,pilotky,krásnou košili,bílé ponožky a mokasíny.Vyskočil z auta,narovnal se a rozhlížel se všude kolem.Hned za ním vyhupsli dvě malé děti.Byl to malý kluk a malá holčička.Sourozenci.Kupodivu si sundal i své pilotky.Spravil si klobouk a jeho pohled spočinul na mě.Nevěděla jsem jak reagovat a zmohla jsem se jen na stydlivý úsměv.Michael mi ho vrátil.Bodyguard mu podal bílý deštník proti slunci a Michael vykročil směrem k nám.
"Ahoj,já jsem Michael..Moc rád vás vidím...Tohle město je opravdu krásné...Moc se těším do vaši Zoo..."
"Dobrý den,pane..."
"Michael se zahihňal a řekl:Klidně mi říkej Michaele..to je v pořádku.
Podal mu ruku a pokračoval směrem ke mě,protože jsem byla úplně poslední v řadě.
Na všechny se mile usmíval až došel ke mě....
"Ahoj...."řekl a na chvíli se zastavil....Podíval se mi hluboko do očí a po chívli mi podal ruku...Cítila jsem něco zvláštního a jsem si jistá,že to cítil i on.
Vypadal křehce,ale jeho stisk byl opravdu pevný,ale zároveň krásně hebký a něžný.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanylen hanylen | 20. září 2012 v 22:45 | Reagovat

No Annie musí mí zrovna smůlu, spadnout a zamazat se. Ještě že je Michael tak bezprostřední,jak vystoupil i s těmi dětmi, to je skvělé Určitě si návštěvu báječně užije!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama